Klára Hůrková stellt an jedem 17. des Monats interessante lyrische Funde aus ihren beiden Heimatländern Tschechien und Deutschland vor. Sie übersetzt ausgewählte Texte in die jeweils andere Sprache in der Absicht, Ähnlichkeiten und Unterschiede sowie aktuelle Themen und Tendenzen in der Gegenwartslyrik beider Länder herauszustellen. Damit verfolgt sie Spuren einer langen und reichen Kulturtradition, welche durch die fatalen Ereignisse des 20. Jahrhunderts unterbrochen wurde.
Wer hat Angst vor Kafka?
Als in den 60er Jahren das berühmte Drama von Edward Albee, »Who’s Afraid of Virginia Wolf?« ins Tschechische übertragen wurde, lautete der Titel: »Kdopak by se Kafky bál?« (Wer hätte Angst vor Kafka?). Liebhaber von Virginia Woolf hatten sicherlich einen Grund zu protestieren. Doch dieser Umstand zeigt, wie stark jede existentialistische Thematik in den Köpfen des tschechischen Publikums mit Kafkas Namen verbunden ist. Albees Stück ist eben kafkaesk, enthält den charakteristischen Moment existenzieller Absurdität, Beklemmung und Ausweglosigkeit. Aber nicht nur die Tschechen denken bei solchen Momenten an Franz Kafka. Der Aachener Lyriker Christoph Wenzel (der sich im Rahmen seiner Promotion mit Kafkas Werk ausführlich beschäftigt hat) sieht den alten Prager und seinen berühmten Tagebucheintrag von 1914 (»Deutschland hat Rußland den Krieg erklärt. Nachmittag Schwimmschule.«) über der deutsch-belgisch-niederländischen Grenze schweben, dort, wo sich der mehrere NATO-Flugplätze befinden…
Kdopak by se Kafky bál?
Když byla v 60. letech do češtiny přeložena slavná hra Edwarda Albee, »Who’s Afraid of Virginia Wolf«? zněl český název v ›překladu‹: »Kdopak by se Kafky bál?« Milovníci Virginie Woolfové měli jistě důvod protestovat. Ale tato skutečnost ukazuje, jak silně je existencialistická problematika v hlavách českých čtenářů spjata s Kafkovým jménem. Albeeho hra je kafkárna, neboť obsahuje charakteristický moment existenciální absurdity, úzkosti a bezvýchodnosti. Ale nejen Češi myslí v takových situacích na Franze Kafku. Cášský básník Christoph Wenzel (který se v rámci své doktorské práce podrobně zabýval Kafkovým dílem) vidím starého Pražana a jeho deníkový zápis z roku 1914 (»Německo vyhlásilo válku Rusku. Odpoledne plavání.«) vznášet se nad německo-belgicko-nizozemskou hranicí, kde se nachází několik leteckých bází NATO…
Christoph Wenzel
první pohled bez posádky, nouzové přistání
ze spaní. předtím ses potuloval
ve vzdušném prostoru v brunssumu,
teverenu, v civilu po maastrichtu, řev rotorů
uvnitř ucha. sen před probuzením
o létání. tvůj obličej havaroval,
s vytřeštěnýma očima. na zahradním stolku
po ránu ohrožení, kluzák,
cílový letoun, na balkóně křídla
polystyrén, náklady: nebetyčné.
na zemi je pilot z dohledu, počítá
teď při vyučování kapesné. šprt
mu právě vyhlásil válku, odpoledne létání.
© Christoph Wenzel
Klára Hůrková narozena roku 1962 v Praze, od roku 1991 žije v Cáchách. Básnířka, prozaička, překladatelka a pedagožka, píše česky a německy. Publikovala deset básnických sbírek, jednu novelu a jednu literárněvědní monografii, kromě toho krátké prózy, články, recenze a překlady. Cena čtenářů v soutěži Wiener Werkstattpreis 2003, obor poezie. Klára Hůrková je vydavatelkou dvou česko-německých antologií současné poezie, Schlüsselsammlung – Sbírka klíčů (Praha, Družstevní práce 2007), a Über den Dächern das Licht – Nad střechami světlo (Praha, Dauphin 2014). Od března 2017 píše vlastní blog česko-německé poezie: http://poemataclara.myblog.de.
Alle bereits geposteten Folgen finden Sie hier.
